zpět k Vanilce
na úvodní stránku

MOJE ZÁŽITKY

SRAZ NAHÁČKŮ
České Budějovice
12.září 2010

dovolená v Karlových Varech
23-27.července 2010

moje první plavání
8.července 2010

celý den na louce
28.června 2010

piknik na
louce den druhý
10.června 2010

piknik na louce
9.června 2010

moje 2. narozeniny

30.května 2010

na návštěvě
u sestřičky Týnky

21.-23.května 2010

moji noví kamarádi
20.dubna 2010

dovolená v Třebíči
18.-20.září 2009

víkend s výletem
5.-7.června 2009

moje 1. narozeniny
30.května 2009

moje první dovolená

25.-28.března 2009 

můj nový svetřík
3.března 2009

 
AHOJ VŠICHNI, KDO JSTE SE DOSTALI AŽ SEM. PŘEDSTAVÍM SE:

Jsem PERUÁNSKÝ NAHÁČ a neplěťte si mě s ČÍNSKÝM CHOCHOLATÝM PSÍKEM, ikdyž mám na hlavě malinkou chocholku.  To my Peruánci občas míváme:-))
Jmenuji se ELA VANILKA ANIKA VEVOS a říkají mi VANILKA.
Jméno vybrali moji páníčkové, musela to být dobrůtka a začínat od "E", protože jsem z maminčina pátého vrhu.
Narodila jsem se 30.května 2008 a ještě mám čtyři sestřičky, tři jsou nahaté jako já a jedna je chlupatá.
Tady jsme, já jsem ta úplně vlevo:


Páníčkové si mě nedočkavci odvezli od maminky v osmi týdnech a od té doby jsem zatím sestřičky viděla jen dvě, a to na naší první výstavě v Praze 15.listopadu 2008.

Od malička jsem prý velmi šikovná, ale rozmazlená. No já tedy nevím, my pejskové máme prý také pubertu, tak se nedivte, že občas neposlouchám. Ono mě to přejde (SNAD:-))).

Jinak mám moc ráda sluníčko, v létě se válím v pravé poledne na travičce uprostřed zahrádky a panička mě pořád nahání s opalovacím krémem. Nevím, proč to dělá, já se krásně opaluji a to mazání se mi moc nelíbí. No, hlavně, že je spokojená ;-)

Ta moje zahrádka je vůbec plná pokladů. Vždycky najdu něco nového, co mohu okousávat a trhat, sem tam vyhrabu nějakou tu díru (to jsem viděla u páníčků, také hrabou díry, ale takovou lopatičkou, pak do té díry dají kytičku).  Jen to musím dělat tajně, protože páníčkům to - nevím proč - hrozně vadí.

Také se mi líbí sníh, to se můžu prohánět po zahrádce půl hodiny úplně nahatá a páníčkové oblečení na terase "klepou kosu" a prosí mě, abych už šla domů. Já tedy jdu, protože by mě tam pak mohli nechat přes noc a to bych se asi bála. Ale když jdeme do lesa, tak dostanu nějaký ten svetřík nebo kabátek a pak se všichni zastavují a říkají, jaký jsem krásný pejsek a jak mi to sluší. Dělá mi to moc dobře, většinou se s nimi jdu pozdravit, ale nesmím na ně skákat, to se pak páníčkové zlobí.

A co se mi vůbec nelíbí?  To když venku prší a fouká vítr. Nejraději bych ani nepila, abych nemusela chodit čůrat. Klidně jsem půl dne zalezlá na gauči pod dekou a páníčkové mě naopak ukecávají, abych šla alespoň na chviličku ven.

Doma jsem se velmi rychle naučila, kde mám dobroty, takže to páníčkům každou chvíli chodím ukazovat, aby nezapomněli. Obvykle po mě za každou dobrotu něco chtějí - třeba sedni, lehni, zůstaň, postoj a ke mně. Ale ke mně říkat vůbec nemusí, protože já u nich jsem, jen co otevřou dvířka od té kouzelné skříňky.

Ještě jsem Vám chtěla říct, že mám svůj pokojíček a v něm spoustu fotek jak rostu. Tam zůstávám, když jdou páníčkové do práce. Nechápu, proč nemůžu ňuchat po celém domě? Já přece jen trošičku okusuju dřevěný nábytek, otrhávám lístečky z kytiček a hrabu malinko hlínu z květináčů. Asi se bojí, že bych se pustila do těch divných provázků za televizí. No nevadí, já vždycky skočím do svého pelíšku a tam čekám, než se páníčkové vrátí z práce. To mi pak dají dobrůtku JEN TAK!! a vezmou mě na dlouhou procházku.

Tak to je asi zatím vše. Jsem ráda, že se o mě zajímáte. Já Vám zase napíšu, až bude něco nového.
                                                                                            VAŠE VANILKA