Tady asi moc dlouhý komentář nebude, vše se odehrálo tak rychle, že si to možná ani nepamatuji.
Přijeli jsme s páníčkama do Prahy zase o den dřív, abych prý byla klidnější a nemusela tak brzy vstávat. Nevím, co pro ně znamená brzy, ale v šest ráno se mi tedy z postele nechce nikdy!!
No, po cestě tam řídila panička a musím říct, že se mi neudělalo ani jednou špatně a skoro celou cestu jsem spala.
V Praze jsme zase "bydleli" u těch hodných příbuzných páníčků, jak mají kočku. Tentokrát jsem ji ani nezahlédla a její papání přede mnou schovali.
Bylo krásně, tak se všichni rozhodli pro malý výlet na zahrádku. Celé odpoledne jsem se tam proháněla a hrála si, skoro jako doma.
Druhý den jsme vyrazili pěšky, k výstavišti je to kousek. Páníčkové vyřídili potřebné papíry a šli jsme hledat náš kruh.
Na výstavě byla panička mojí maminky se strejdou Zaníkem a tetičkou Miou, také panička mého tatínka a pak mě tam přišla podpořit moje vlastní sestřička Týna s páníčkama(na naší první výstavě jsme spolu byly v "malých", ale já ji trošku přerostla).
Do kruhu jsme šly tři fenky, pan rozhodčí Josef Němec se chvíli díval na naše postoje a potom přišlo na řadu běhání. Já se prý táhla jako tele na porážku. No nevím, nevím, ale myslím si, že za to nemůžu. Panička na mě sice pořád mluvila, ale držela úplně špatně vodítko a běžela moc pomalu. Teď už ví jak na to, tak to příště zkusíme. Pak nás pan rozhodčí chtěl prohlížet na stole. Všichni se docela divili, protože my střední peruánci se na stůl moc nedáváme. Když zvedla panička na stůl mě, tak ten se začal tak třást, až ho musela držet paní, co patří do kruhu a ještě i chvílemi pan rozhodčí. Páníček paničce potom říkal, že to bylo vidět z dálky, je se ten stůl klepe a všechny věci na něm také.
Ale lidičkové, já si nechala prohlídnout zoubky a pak jsem celou dobu, co pan rozhodčí diktoval posudek, stála na tom stole v POSTOJI !! Také je to v tom posudku napsané a panička ze mě má velkou radost a moc mě chválila.
Ještě jsme si oběhly kolečko a dostala jsem známku VÝBORNÝ 2, to je prý moc hezká známka.
Teď mě páníčkové budou vystavovat častěji, abych nevyšla ze cviku, tak jsem na to zvědavá.
Držte mi pěsti a já se zase ozvu po další výstavě.
Vaše Vanilka
