MVP Mnichov 7.března 2010

Ahojky všichni, hlásím se z mé první výstavy v zahraničí. Musím Vám napsat zážitky. Na tuto výstavu se páníčkové těšili, byli zvědaví, jak to vypadá v jiné zemi. Vystavovala mě panička, která se opravdu neumí německy ani podívat, takže se pilně učila slovíčka. Vedli dialog s páníčkem, třeba:  páníček - VÍ ALT? (JAK JE STARÁ?) - panička - AJN UND CVANCIK MONATE (21 MĚSÍCŮ), páníček - VÍ HAJST? (JAK SE JMENUJE?) - panička - ELA VANILKA. Potom páníček jen zkoušel, jestli bude panička rozumět: AJNE RUNDE (BĚŽET DOKOLA), FRŠTENZI DOJČ? (ROZUMÍTE NĚMECKY?) a byli domluvení, že když bude panička opravdu v úzkých, tak bude připraven naběhnout a překládat. Jelikož výstava byla daleko, spali jsme zase u babičky a dědečka, kteří bydlí v Německu. No a dědeček mě učil, jak se mám představit já. Přijdu do kruhu a řeknu: ICH BIN VANILKA ELIAŠ (JÁ JSEM VANILKA ELIÁŠOVÁ), ICH BIN AJN UND CVANCIK MONATE (JE MI 21 MĚSÍCŮ), ICH BIN ŠÉÉÉN (JSEM KRÁSNÁ). Tak jsme se to s paničkou hezky učily a v neděli ráno jsme všichni vyrazili do Mnichova. První zážitek byl lehčí šok - v celé hale nebyly kruhy, ale takové malé oválky. Panička byla úplně vyřízená, protože na "tom" se prý nedá vůbec běhat. No, zkusily jsme to a docela to šlo. Ani nebyl čas se bát, protože jsme byly na řadě jako úplně první. Zavolali nás do oválku (kruhu) a probíhalo to asi takto. Panička  řekla GUTEN TAG a potom pro jistotu ještě KRISKOT,  aby si mohli všichni vybrat a jim bylo hned jasné, že německy nemluví. Pan rozhodčí Peter Machetanz kývnul, ukázal rukou a panička česky - JO, MÁME BĚŽET? TAK JO, UŽ BĚŽÍME. Proběhly jsme si oválek a pan rozhodčí ukázal na stůl. Panička česky - NA STŮL? A JEJE, TAK JDEME NA STŮL. Na stole jsem byla řádně prohmatána, podíval se mi do tlamičky (toho se páníčkové trošku báli, protože slyšeli, že v cizině nám peruánkům nějak nechtějí odpouštět ty chybějící zoubky), potom se zeptal - VÍ ALT?  a panička správně odpověděla - AJN UND CVANCIK MONATE, jen si prý chvilku nebyla jistá, jestli se neptal na moje jméno:-))) Dopadlo to dobře, potom zase ukázal, že máme jít na zem, opravil stůl, který jsem svým klepáním trošku rozviklala a pak už jsem jen stála v postoji a čekala, jak to dopadne.  Panička zaslechla jenom ALES, tak chvíli nevěděla, co má dělat, ale pan rozhodčí jí už podával ruku a spustil: FRŠTENZI DOJČ? - panička - úsměv a NAJN! a už pokukovala, kde je páníček. A pan rozhodčí - DU JŮ SPIK INGLIŠ? - panička opět - NAJN a TÁTO, POMÓC!! Pan rozhodčí nám jenom chtěl říct, že teď dostaneme pohár a veškeré papíry až po závěrečných soutěžích. Mají to tam zvláštně zařízené, ani jsme nevěděli, jaký máme posudek a co jsme vyhráli. Tak jsme měli plno času až do odpoledne, kdy začínaly soutěže. To už se panička opravdu bála, kruh byl veliký a páníček by na pomoc přiběhnout nemohl. Já byla dost nervózní, pořád jsem hledala buď babičku s dědečkem, nebo páníčka a když jsme se mohly konečně pořádně rozeběhnout, tak se mi chtělo utíkat na druhou stranu. Bylo nás tam 26 pejsků, jeden hezčí než druhý. Pan rozhodčí si jich asi 10 vybral a panička pochopila, že už můžeme jít. Pak jsme konečně dostali do ruky desky s posudkem a diplomem. Prý mám vše velmi dobré a k zoubkům vyjádření - skus nůžkový - takže paráda. Jinak jsem dostala známku V1, VDH CAC, CAC, CACIB, BOB a titul Vítěz Bavorska :-))))  Byli jsme všichni tak unavení, že jsme šli spát v 9 hodin a babička musela ráno do práce! Páníčkové nám potom spakovali věci a po poledni jsme vyrazili domů.  Tak to byl docela náročný víkend, ale mně se moc líbil a těším se, že zase pojedu na výlet spojený s výstavou. Mějte se krásně, já se ozvu z další výstavy.


                                                                                                                                               Vaše Vanilka                                                                                                                                                                                                                                                      

     

    

 zpět